Rozštěpové vady obličeje provází lidskou společnost od nepaměti. V pravěku a dřívějších dobách byly tyto vady označovány za dílo ďábla a děti postižené rozštěpovou vadou byly obvykle vyloučeny ze společnosti a často ponechány napospas okolní divočině. Historické doklady o rozštěpových vadách obličeje a jejich léčbě začínají nálezem sošky hlavy člověka s rozštěpem rtu ze 4 stol. př.n.l nalezené v Korintu. Další milníky pokroku léčby až do současnosti jsou shrnuty v tabulce. (McCarthy,1990; Saunders,1990; Pantaloni, 2001)
Přehled historie léčby rozštěpových vad obličeje
| Letopočet | Autor | Metoda |
|---|---|---|
| 4. stol. př. n.l. | Neznámý | Evropa – Korintské vykopávky – socha hlavy s celkovým rozštěpem |
| 390. př. n.l. | Neznámý | Asie – Čína- dynastie Chin – písemné doklady o specializovaném lékaři na chirurgii rozštěpových vad (Boo - Chai, 1996) |
| 1.stol. n.l. | A. C. Celsus (25 př. n. l. – 50 n. l.) | Autor spisu „De Medicina“, k uzávěru defektu užívá posunu |
| 2.stol. n.l. | Galénos z Pergamu (129 - 200) | Zavedl do chirurgie k sešití defektu cut-gut tj.vstřebatelný šicí materiál vyrobený z ovčích střev. Osobní lékař několika římských císařů |
| 10.stol. n.l. | Albucasis | Arabský chirurg z Cordoby – pálil žhavým železem okraje rozštěpu a zavedl různé typy jehel k sutuře obličeje |
| 950 n.l. | Neznámý | Evropa – Přednormanská Británie – kniha “Leech book of Bald“ – metoda okrvavění rozštěpu a sutura hedvábím |
| 14. stol. | J. Yperman (1295 - 1351) | Vlámsko – První plně dochovaný dokument popisující rozštěpovou vadu a její chirurgickou léčbu, používá okrvavění okrajů a suturu nití, neužívá pomocné nářezy na tvářích, k odlehčení sutury protahuje rtem dlouhou jehlu zafixovanou obmotanou voskovanou nití do tvaru „ ležaté 8“ |
| 1552 | J. Houlier | Zabýval se defekty patra, jednak vzniklými při onemocnění syfilidou a jednak po střelných poraněních. Navrhl přímou suturu patra a při neúspěších, které se často u těchto operací dostavovaly, doporučoval k vyplnění perforace patra vosk nebo speciální tampón |
| 1556 | P. Franco | Napsal 2 knihy o léčbě rozštěpů, užívá okrvavění okrajů rtu a odloženou suturu za 2 dny, odlehčovací nářezy sliznice, resekce mezičelisti kleštěmi u oboustranných rozštěpů a smotek vaty k vyplnění rozštěpu patra pro zlepšení fonace |
| 1564 | A. Paré | Okluze rozštěpu patra stříbrnými a zlatými destičkami – nazývá je „obturateurs“ |
| 1575 | A. Paré | První užívá termín „bec-de-lievre“ = zaječí pysk |
| 1597 | G. Tagliacozzi | K sutuře okrvaveného rtu užívá matracový steh přes všechny vrstvy, u oboustranných rozštěpů neresekuje prolabium |
| 17. stol. | J. Cooke | Odmítá resekci mezičelisti |
| 1764 | Le Monniere (popsáno 1766 Robertem) | První zmínka o chirurgickém zákroku na měkkém patře (nevešla ve známost ). Do okrajů založil stehy a okraje leptal až srostly |
| 1798 | P. J. Desault X. Bichat | K léčbě protrudující praemaxily používali kompresivní bandáže |
| 1816 | C. F. von Graefe | Leptání rozštěpů patra kyselinou solnou, později užíval okrvavění okrajů při prosté sutuře |
| 1819 | P. Roux | Obříznutí okrajů rozštěpů patra a sutura, spory o prioritu s Graefem |
| 1824 | J. C. Warren | První operace tvrdého patra za provedení mobilizace orálního mukoperiostu a jeho sutury v Americe |
| 1834 | J. F. Dieffenbach | Mobilizace 2 laloků mukoperiostu za použití postranních uvolňovacích nářezů, prováděl i osteotomii patrových desek od alveolu a suturu drátem ve střední rovině, navrhl frakturu hamulů k usnadnění sutury patra |
| 1843 | J. F. Malgaigne | Koncept sutury rtu za použití místních laloků |
| 1844 | G. Mirault | Stanovuje základy operační techniky jedno a oboustranných rozštěpů rtu za použití trojúhelníkovitého lalůčku červeně |
| 1845 | W. Fergusson | Detailní popis funkce patrových svalů |
| 1861 | B. von Langenbeck | Řádně publikuje Dieffenbachovu metodu, čímž se proslavuje |
| 1862 | G. Passavant | Navrhl augmentaci zadní stěny hltanu k zmenšení prostoru, který musí krátké měkké patro při uzávěru překlenout |
| 1864 | W. Froebelius | 1. statistika o výskytu rozštěpů v Petrohradském nalezinci |
| 1870 | J. Wolff | Upozornil na význam m. orbicularis oris a nutnost jeho rekonstrukce, zavedl mobilizaci a posun rtu mediálně |
| 1874 | K. Schoenborn | Poprvé provádí velofaryngofixaci s horní stopkou |
| 1876 | F. Trendelenburg | K doplnění hmoty vela navrhl lalok ze zadní strany hltanu s dolní stopkou |
| 1884 | W. Hagedorn | Hagedorn poprvé užívá čtvercového laloku z laterální strany vkládaného mediálně k obnovení výšky rozštěpeného rtu |
| 1890 | R. Gersuny | Používal injekce vaseliny, parafinu a později chrupavku k augmentaci zadní stěny hltanu pro redukci nazality |
| 1891 | W. Rose | Popsal metodu přímé sutury pro rekonstrukci rtu |
| 1912 | J. E. Thompson | Pro získání adekvátní délky rtu u rozštěpů rtu provádí zalomenou incizi a přímou suturu |
| 1924 | W. Rosenthal | Znovu propracoval dodnes užívanou velofaryngofixaci (VFF) s dolní stopkou |
| 1925 | G. M. Dorance | Při sutuře patra posouvá celé patro dozadu – pushback – za přerušení obou palatinálních NC svazků |
| 1925 | F. Ernst | Přes laterální faryngeální prostor („Ernstův prostor“) láme hamulus pterygoideus mediálním směrem k usnadnění sutury měkkého patra |
| 1927 | A. A. Limberg | Při sutuře patra používá odlomení hamulů, sesunutí tkání dozadu, odlabává zadní a mediální okraj velkého palatinálního otvoru s radikální uranoplastikou (odlomení celého mediálního pterygoideálního křídla). Pro složitost operace se metoda nerozšířila |
| 1928 | W. E. Wardill | Vytváří umělý Passavantův val a to příčné protnutím zadní stěny hltanu a podélnou suturou ( Wardillův val). |
| 1930 | V. P. Blair J. B. Brown | Metoda sutury rtu vycházející z Mirraultova trojúhelníkovitého laloku červeně, nezachovává plně Cupidův oblouk, finálním výsledkem je lineární jizva rtu |
| 1931 | V. Veau (1871 – 1949) | Tvůrce fyziologického operování rozštěpových vad, vydal celkem 48 publikací k této problematice. Na vědecké bázi studia anatomických a embryologických podkladů vypracoval postupy operací u jednotlivých vad. Při sutuře patra 2 Langenbackovy laloky změnil na jeden na palatinální cévě, zdůraznil prodloužení patra retropozici a suturu nasálního mukoperiostu, užívá též mukoperiost vomeru. U oboustranných rozštěpů prokázal na subtilitu tkání prolabia, popsal schopnost sešitého rtu zatlačit mezičelist zpět, rekonstrukci rtu u těchto vad prováděl ve 2 fázích s odstupem 8 týdnů |
| 1937 | W. E. Wardill, T. P. Killner | Modifikovali Veauovu operaci patra. Použili trojlalokovou plastiku s retropozicí měkkého patra u izolovaných rozštěpů patra a čtyřlalokovou plastiku u celkových rozštěpů |
| 1942 | A. B. Le Mesurier | Vychází z Hagedornova čtvercového laloku z laterální strany nad červení rtu, jako první zachovává Cupidův oblouk |
| 1944 | W. Schweckendiek | Koncept časného uzávěru měkkého patra a odloženého uzávěru tvrdého patra k omezení alterace růstu čelisti |
| 1945 | J. B. Brown, F. Mc Dowell | Další modifikace sutury rtu vycházející z Mirraultova trojúhelníkovitého laloku červeně za laterální strany, opět je výsledkem lineární jizva rtu |
| 1952 | C. W. Tennison | Sutura rtu s použitím trojúhelníkovitého laloku z laterální strany nad hranicí retní červeně (Tennison, 1952) |
| 1954 | F. Burian (1881 – 1965) | Nestor české plastické chirurgie. Poznal, že rozštěp představuje kvantitativní defekt tkání, ne tedy jen rozpolcení, definoval termín „rozštěpový iktus“. Jeho monografie „Chirurgie rozštěpů rtu a patra“ zůstala nadlouho jedinou českou prací věnující se tématu rozštěpových vad obličeje |
| 1955 | D. R. Millard jr. | Metoda rotačně posuvného laloku pro suturu rtu (Millard, 1957) |
| 1957 | T. D. Cronin | Popsal metodu transnazální disekce nasální sliznice umožnění její sutury při rekonstrukci patra |
| 1959 | P. Randall | Modifikovaná sutura rtu dle Tennisona s matematickým definováním jednotlivých rozměrů (Randall, 1959) |
| 1967 | R. Trauner, M. Trauner | Užívají 2 místní laloky z laterální strany rtu obdobně jako Skoog – pod nosem a nad retní červení |
| 1969 | T. Skoog | Metoda sutury rtu dvěma Z-plastikami – první v nosním vchodu, druhá nad retní červení |
| 1970 | O. Kriens | Zavádí intravelární meloplastiku |
| 1970 | M. Fára | Podrobně popisuje strukturu svalů u rozštěpů patra na základě pitvy 12 kadaverů (Fára, 1968) |
| 1970 | G. Pfeifer | Technika „vlnovitého řezu“ pro suturu rtu |
| 1975 | E. N. Kaplan | Užívá bukální mukózní lalok k uzávěru defektu patra |
| 1980 | L. T. Furlow jr. | Sutura patra metodou dvojité reverzní Z-plastiky (Furlow, 1986) |
| 1976 | L. Bařinka | Provádí suturu rtu s použitím rozsáhlého laterálního trojúhelníkovitého laloku zaujímajícího celou výšku filtra, metoda publikována v roce 1990 (Bařinka, 1990) |
| 1984 | P. W. Black | Koncept sutury rtu u oboustranného rozštěpu s rekonstrukcí philtra z prolabia, m. orbicularis oris a retní červeně tubercula z laterálních částí rtu |
Literatura:
Bařinka, L., Šimeček, V.: Mulidisciplinaty management of cleft lip and palate in Brno, Czechoslovakia In: Bardach, J., Morris, H.L.: Multidisciplinary management of cleft lip and palate. W.B.Saunders company, Philadelphia 1990
Boo-Chai, K: An Ancient Chinese text on a cleft lip. Plast Reconstr Surg, 38:189,1966
Fara M: Anatomy and arteriography of cleft lips in stillborn children. Plast Reconstr Surg 42:29, 1968
Furlow LT Jr: Cleft palate repair by double opposing Zplasty. Plast Reconstr Surg 78:724, 1986
Millard DR Jr: A Primary Camouflage of the Unilateral Harelook. In: Skoog T (ed), Transactions of the First International Congress of Plastic Surgery, Stockholm, 1955. Baltimore, Williams & Wilkins, 1957, pp 160-166.
McCarthy, J.G.: Plastic Surgery. Vol4, Philadelphia, W.B. Saunders Company, 1990.
Pantaloni, M., Byrd, S.: Cleft lip I: primary deformities, SRPS:vol. 9 No 21, 2001
Pantaloni, M., Hollier, L.: Cleft palate and velopharyneal incompetence, SRPS:vol.9 No 23, 2001
Randall P: A triangular flap operation for the primary repair of unilateral clefts of the lip. Plast Reconstr Surg 23:331, 1959.
Saunders, D.E.: Primary repair of the cleft lip: An overwiew of avaible methods. In Kernahan, D.A., Rosenstein, S.W.: Cleft Lip and Palate A system of management, Williams&Wilkons, Baltimore 1990, 330 pg.
Tennison CW: The repair of unilateral cleft lip by the stencil method. Plast Reconstr Surg 9:115, 1952.
Text byl použit z dizertační práce MUDr. Zdeňka Dvořáka Ph. D. (Funkční vývoj střední obličejové etáže u pacientů s rozštěpem patra, MUDr. Zdeněk Dvořák Ph.D., Brno 2009)