V některých pracích (Tolarová, 1982) byla popsána nižší incidence CL/P u budoucích sourozenců CL/P dětí, když matčina dieta byla doplněná během těhotenství o kyselinu listovou a vitamin B6. Následné studie poté tento fakt opakovaně potvrdili i vyvrátili. Tolarová a Harris (Tolarova, 1995) provedli studii na 221 těhotných matkách mající dítě s rozštěpem. Suplementace byla zahájena 2 měsíce před plánovanou koncepcí a pokračovala potom ještě 3 měsíce. Kontrolní skupinu tvořilo 1901 žen bez suplementace. Riziko bylo sníženo o 65,4 %. Suplementace u bilaterálních rozštěpů byla bez efektu. Obecně, účinnost suplementace byla větší pro podskupinu s jednostranným rozštěpem než s oboustranným a pro muže více než pro ženy. Case – control párová analýza od Czeizela a spolupracovníků (Czeizel, 1996) demonstrovala významnou ochranu proti kardiovaskulárním defektům, defektům nervové trubice, rozštěpům rtu a patra a izolovaným rozštěpům patra při suplementaci kyselinou listovou během kritické doby embryogeneze. Shaw a spolupracovníci (Shaw, 1998) nalezli zvětšené riziko rozštěpu pro děti s A2 TGFA genotypem (homozygotní nebo heterozygotní) jehož matky neužívaly vitamíny obsahující kyselinu listovou ve srovnání s dětmi stejného genotypu, jejichž matky užívaly multivitaminy a navrhli tedy gen – nutrientní interakci pro riziko vzniknu rozštěpové vady.

Kyselina listová je látka ze skupiny B – vitamínů, která má výrazné embryoprotektivní vlastnosti. Tento vitamín je ve vodě rozpustný, poměrně termolabilní, vařením se jí zničí až 95 % v dané živině. Snadno prochází placentou. Kyselina listová je obsažena především v zelené listové zelenině (špenát, brokolice, růžičková kapusta). Z živočišných produktů jsou dobrými zdroji kvasnice a játra.. Je možné říci, že ani při vysokém příjmu není tento vitamín toxický a toto nadbytečné množství se snadno vylučuje močí. Je velice důležitá u rychle se dělících buněk (sliznice GIT, kostní dřeň, vyvíjející se embryo), a to jejím podílením se na syntéze DNA (syntéza nukleotidů) a konverzi některých AMK. Někdy se kyselina listová označuje jako vitamín B9. Doporučená optimální denní dávka pro zdravou těhotnou ženu je 0,4 mg, pro dospělého muže 0,2 mg. Americká doporučení obsahují dvojnásobné hodnoty dávkování.

Další doporučení dle amerického Pacific Cleft Prevention Program vedeného Dr. Tolarovou při San Franciské Pacifické Univerzitě obsahují následující teze: (http://www.cleftprevention.org/)

Základní strategie prevence

Existují tři požadavky pro zdravý embryonální a fetální vývoj:

• Zdravá matka
• Zdravý životní styl
• Zdravá výživa

 Některá základní pravidla

• Plánování těhotenství
• Genetické vyšetření a stanovení rizika vzniku vrozené vady
• Osvěta a prevence
• Změna životního stylu (nekouřit, nepít alkoholické nápoje, cvičení a pohybová aktivita, dostatečný spánek, redukce stresu)
• Vyšetření praktickým lékařem a gynekologem k zjištění zdravotního stavu před těhotenstvím
• Zdravá výživa (upřednostňování co nejméně upravované stravy, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, jíst ryby, zredukovat maso a masné výrobky, vyvarovat se jídel z rychlého občerstvení, čtení potravinových štítků a příbalových letáků, vyhýbání se umělým sladidlům a umělým přísadám, dostatečný přívod kyseliny listové – zvláště pokud je matka v riziku narození dítěte s rozštěpem obličeje, tak potřebuje dostatek kyseliny listové, vitamínu B6, vitamínu B12 a zinku k zajištění bezpečného prenatálního vývoje).

Literatura

Czeizel AE, Toth M, Rockenbauer M: Population-based case control study of folic acid supplementation during pregnancy. Teratology 53:345, 1996.

Shaw GM, Wasserman CR, Murray JC, Lammer EJ: Infant TGF-alpha genotype, orofacial clefts, and maternal periconceptional multivitamin use. Cleft Palate Craniofac J 35:366, 1998.

Tolarova M, Harris J: Reduced recurrence of orofacial clefts after periconceptional supplementation with highdose folic acid and multivitamins. Teratology 51:71, 1995.

Tolarová M: Periconceptional supplementation with vitamins and folic acid to prevent recurrence of cleft lip. Lancet 2:217, 1982.

Text byl použit z dizertační práce MUDr. Zdeňka Dvořáka Ph. D. (Funkční vývoj střední obličejové etáže u pacientů s rozštěpem patra, MUDr. Zdeněk Dvořák Ph.D., Brno 2009).